Aplikovaná termomechanika 2011

Aplikovaná termomechanika 2011

Letošního ročníku Aplikované termomechaniky se zúčastnilo deset lidí. Protože jsme už měli několikrát slovenského účastníka, jedná se o mezinárnodní akci. Po letošku však už jde o akci mezikontinentální, protože mezi námi byl i student z Kanady.

V pátek nás zaskočily České dráhy, když se jim až do večera nepodařilo zajistit odklizení navátého sněhu. Na trati z Frýdlantu do Nového města pod Smrkem byla proto výluka. Náhradní autobusový spoj nezajížděl do Řasnice, kde jsme měli původně naplánovaný start našeho výletu. Podařilo se nám však obměkčit řidiče, aby -předpisům navzdory- zastavil a nechal nás vystoupit na nejbližší křižovatce, odkud jsme do Řasnice už snadno došli.

Po celkem snadném pochodu turistickými cestami nás čekal obtížný úsek průsekem podél státní hranice. Překonali jsme několik rozvodněných potoků (v celé ČR panovala obleva a bylo jistě alespoň 5 stupňů nad nulou) a kolem půl dvanácté v noci dorazili k plánovanému místu noclehu, Bílé skále.

Ráno se nám nechtělo vstávat, takže vyrážíme až ve čtvrt na dvanáct. Zpoždění pak máme celý den, plánovanou trasu přesto zvládáme celou. Opět se nám také staví do cesty rozvodněné potoky. V půl jedné jsme v Srbské u hranic, ve tři čtvrtě na tři v Jindřichovicích pod Smrkem (zde se odpojuje náš kanadský účastník) a úderem půl šesté vstupujeme do hotelu Modrá hvězda v Novém městě pod Smrkem.

Hotel Modrá hvězda je příjemný podnik s mírnými cenami a milou obsluhou, nezklame ani zdejší kuchyně východoasijského původu. Poseděli jsme tu proto až téměř do osmi hodin. Dvě dámy se tu ze skupiny odpojily a zbytek míří na Smrk. Čeká nás 700 metrů převýšení, které úspěšně zdoláváme a ve čtvrt na dvanáct dosahujeme vrcholu. Stále je výrazně nad nulou a vane prudký vítr. Jeden účastník se rozhoduje pro nocleh na stole zdejší útulny, ostatní staví stany.

Ráno nás už čeká jen snadný sestup do Bílého potoka a cesta do Liberce.

Stejně jako loni, i letos se nám podařilo dosáhnout všech plánovaných cílů. Počasí nás poněkud vypeklo, teplota za celou výpravu pravděpodobně ani jednou neklesla pod bod mrazu. To nám na druhou stranu umožnilo důkladně prověřit ne/promokavost našich bot. Nesmírně se nám osvědčily sněžnice, bez nich bychom celou trasu pravděpodobně nezvládli.

Všichni jsme přežili ve zdraví duševním i fyzickém a těšíme se na další ročníky.

Chladu zdar!

-th-